Články - Silicon Hill

Ve středu 28. dubna 2010 se v areálu Strahovských kolejích uskutečnil již druhý ročník SHOW = Silicon Hill Open Wednesday, festival strahovských kapel.
Za organizací stojí především Jidřiška Bartůšková a Martin Šramka. K poslechu zahrály kapely z řad studentů, které během roku zkoušejí v suterenních blokových hudebnách. Každý z návštěvníku si určitě přišel na své, protože výběr z hudebního žánrů byl opravu veliký. Byly zde 3 stage, kde se hrál rock, metal, punk, hip hop, tekno, trance, dnb. Ve spojení s dobrým točeným pivem (s dobrou cenou ), dobrým grilovaným masem a dobrou společností určitě neodolatelná kombinace. Občerstvení zajišťoval Jan Laška.

Počasí Strahovu taky přálo, takže nic nebránilo dobré zábavě, která vypulka už v 14:00 a pokračovala do pozdních hodin večerních. Velká škoda byla, že se neuskutečnily slibované a tak očekávané zápasy v bahně, na které se nejedno oko strahováka tešilo, nicméně Pavla Slezáková přislíbila, že na ně určitě nezanevře.
Závěrem se sluší ještě poděkovat za všechny spokojené účastníky akce organizátorům za dobrou práci.
Doufejme, že se akce uskuteční s příštím jarem opět, abychom se zase všichni společně setkali a pořádně „zapařili“.

Ivana Kočíková

Autodesk Academia Silicon Hill zve sve studenty na kurz „Novinky AutoCAD 2011″, který se koná v sobotu 22. května 2010 od 9 do 14h ve Školicím centru Silicon Hill

Tento kurz je zdarma a po jeho absolvování bude absolventům vystaven oficiální certifikát Autodesk AutoCAD 2011 na tuto verzi programu.

Kurzu se může zúčastnit pouze ten, kdo v minulosti úspěšně dokončil kurz AutoCAD v Autodesk Academia Silicon Hill a byl mu vystaven certifikát.

Zájemci o absolvování kurzu, ať vyplní přihlášku na webových stránkách akademie , POČET MÍST V KURZU JE OMEZEN!

Na Vaši účast se těší team
Autodesk Academia Silicon Hill

1. ČVUT je vnímáno jako záruka kvalitního technického vzdělání nejen v ČR, ale i v zahraničí. O čem, o jakém počinu, za dobu Vašeho volebního období, byste řekl, že nejvíce pomohl ČVUT zviditelnit?

Je o mně všeobecně známo, že jsem velký patriot ČVUT a že se snažím kvalitu naší univerzity zdůrazňovat doma i v zahraničí. Vzdělání, které naše škola poskytuje, patří opravdu k nejlepším v technické oblasti a je zárukou toho, že naši absolventi se uplatňují na nejzodpovědnějších pracovních pozicích ve všech technických oborech. Nároky, které na studenty klademe, nejsou samoúčelné a kvalitní teoretický základ poskytuje většině studentů rychlý a úspěšný nástup do praxe.
Zní to možná jako fráze, ale je faktem, že všichni naši dobří absolventi, a těch není málo, nás zviditelňují. ČVUT postoupilo v žebříčku světových univerzit za posledních 5 let o více než stovku míst, mezi technickými univerzitami v žebříčku britského THES jsme za poslední rok postopili o 50 míst na 174 místo na světě. Naše fakulty architektury, strojní, jaderná a fyzikálně inženýrská jsou v českých žebříčcích hodnocení na prvním, nebo některém z prvních míst. To jsou statistiky, které nelze přehlédnout. Založení fakulty informačních technologií, která svým charakterem bezesporu na naší alma mater patří, je dalším krokem, který nás otevřel veřejnosti a zvýšil zájem uchazečů o studium. Dostavba NTK, v níž naše ústřední knihovna sídlí, výstavba Nové budovy ČVUT i revitalizace areálu Karlova náměstí jsou akce, které svědčí o tom, že naše nejstarší technická univerzita v Evropě, patří mezi kamenné univerzity, ale určitě není zkamenělá.

2. Vidíte nějaký zásadní rozdíl mezi studenty dříve, za času Vašich studií, a dnes?

V současnosti existuje mnohem větší nabídka studijních programů a oborů a pro studenty je otevřený celý svět. Kreditní systém umožňuje kreativní tvorbu vlastního studijního programu, avšak zároveň klade vyšší nároky na zodpovědnost studentů za vlastní osud. Změna školy nebo oboru studia je mnohem snazší, než byla v době, kdy jsem sám studoval, avšak ekonomické podmínky jsou někdy složitější. Stále častěji si uvědomuji, že studenti, kteří k nám přicházejí, jsou velice podobni těm, se kterými jsem sám studoval a rozhodně nemám pocit, že by většina z nich byla méně zodpovědná, jak se někdy tvrdí, než tomu bylo dříve. Mám rád studenty, kteří vědí, proč k nám přišli a jsou ochotni a schopni pro svůj cíl pracovat. Vážím si všech, za kterými je při zkouškách vidět kus práce a těch, kteří se přijdou v průběhu studia poradit. Nemám rád lenochy a lajdáky a neměl jsem je rád ani jako spolužáky, ve většině případů to nebyli a nejsou ani spolehliví kamarádi; a vlastně s nimi nebyla ani zábava, což jistě platí i v současnosti.

3. Strahov je téměř legenda, jak ho vnímáte Vy, jak si představujete jeho budoucnoust?

Strahov je překrásné místo s výhledem na Prahu, obklopené zelení. Koleje na Strahově jsou pro většinu studentů i neodmyslitelně spojené s ČVUT. To platí i pro mne, který jsem na Strahově prožil nejkrásnější léta života. Právě svým ideovým ovzduším jsou naší chloubou i přes řadu technických nedostatků, o nichž víme, ale na jejichž odstranění chybí finanční zdroje. Patří nám budovy a pozemky pod nimi, Pražský magistrát se s námi soudí o pozemky mimo budovy. Rekonstrukce je nezbytná ale ČVUT na ní nemá a nedostane žádné finance (stát nepodporuje ubytování studentů jinak, než ubytovacím stipendiem), naši studenti by měli bydlet v našem zařízení, ale ne zchátralém a zdevastovaném. Přeji si, aby Strahov zůstal naším hlavním ubytovacím areálem, ale jak realizovat důstojné studentské ubytování zatím opravdu nevím. Hledáme řešení.

4. Zbývá Vám při tak velkém časovém vytížení také čas na koníčky? Pokud ano, na které?

Při svém zvolení do prvního funkčního období jsem prohlásil, že na týden lyžování v zimě a týden vody v létě si určitě každoročně čas udělám. Lyžovat pravidelně jezdím, přiznávám, že vodu jsem stihl jen jednou a je to velká škoda, protože sjíždět některou z českých řek v kánoi je nádhera. Moje knihovna historie stále narůstá, ale jsou v ní i svazky, které jsem zatím neměl čas přečíst, snad jednou. A hudba, další záliba, opomíjená není, koncerty ať pořádané ČVUT, nebo ty, na které jsem zván, mi téměř vždy udělají radost, a uvolním se při nich.

4. Podělíte se s námi o nějakou zábavnou historkou z Vašich studentských let nebo z kolejního života?

Já si pamatuji hodně a bývám spíš napomínán, ať stále nevytahuji staré vzpomínky, takže bude lépe si o veselých historkách povídat při osobních setkáních, na která se těším. Přesto rád jednu historku, která byla veselá spíše pro zkoušejícího, než pro mne, uvedu. Při zkoušce z Mechanické technologie u profesora Beneše jsem v písemce nakreslil Mannesmannovu válcovací stolici tak, že když ji zkoušející spatřil, dostal záchvat smíchu. Poté, aniž by mi položil jedinou otázku, mne posadil vedle sebe, začal zkoušet ostatní spolužáky a ať mluvili o čemkoliv, vždy mi řekl, nakreslete to. Záchvaty smíchu nad mými výtvory následovaly v rychlém sledu. Když po několika hodinách ukončil zkoušení, poděkoval mi za zábavu a aniž bych cokoli při ústní zkoušce řekl, dal mi z mezi elektrikáři nepříliš oblíbené strojařiny jedničničku.
Závěrem bych vám všem rád popřál hodně úspěchů ve studiu, hodně přátel kolem sebe a krásné nadcházející jaro.

Tomáš Pohanka má studium ČVUT již úspěšně za sebou, stejně jako svá studenská léta na Strahově.

1. Po jaké době jste navštívil Strahov? Co Vás přimělo k návštěvě? Byla to akce IF nebo i něco jiného?

Tak po 3 letech přibližně. Ano, bylo to z důvodu návštěvy IF.

2. Jak na Vás Strahov, obecně koleje Strahov, zapůsobil?

Velký Strahovský plac a menza s mizernou UHO zmizela, teď jsou všude hřiště a z menzy je kultivovaná restaurace, ale i přes to si zachovava známky Strahova z devadesátých let. Vysoké oprýskané paneláky se širokými chodbami (tedy kromě toho bloku 8, kde jsem spal já)

3. Myslíte si, že je Strahov uzpůsoben pro vozíčkáře? – kde vidíte největší problém s bezpabriérovými přístupy?

Bezbariérové pokoje na bloku 8 jsou perfektní. Za dob mých studií jsem bydlel na normalním pokoji a poměrně dlouhý čas i se spolubydlícím, takže co se týče prostoru pro vozík to bylo katastrofalní. Nakonec
jsem si vymohl pokoj sám pro sebe a nakonec i stavbu bezbariérové koupelny na bloku 11.
Jak říkam blok 8 je uzpůsoben dobře, menza a hospoda „u kaskadéra“ také.
Za mých časů jsem se sám dostal i do himaláje a restaurace na bloku 12, ale ty jak sem se díval jsou už minulosti. U ostatních bloků bezbariérové přistupy asi nejsou dořešeny, ale to se vzhledem k jejich finanční náročnosti nedá moc očekávat.

4. Jaké máte vzpomínky na studentský život na Strahově a vůbec studium VŠ?

Jenom ty nejlepší. Znalosti o počítačích, z kterých jsem později vycházel v práci, jsem získal od lidí na koleji. Škola mě s výjimkou předmětu ing. Trollera nic potřebného nenaučila.

5. Máte nějakou veselou historku, o kterou byste se s námi podělil?

Poměrně často jsem navštěvoval bariérové hospody na Strahově. Tak se často stávalo, že me opilí kamarádi např. dostávali z klubu na 10 po schodech, což ne vždy dopadlo úspěšně, takže kdyz mě v polovině
schodiště pustili, tak jsem se musel naučit sjíždět na vozíku schody sám, abych vše ve zdraví přežil. Ale dole byl sloup a ten mě nakonec vždycky „zachránil“ … ale vzpomínám na to rád.

Do uzávěrky dubnového kola dorazily všechny odpovědi správné. Strahováček seděl v blízkosti „elektrobudky“, na rohu ulic Vaníčkova a Jezdecká, GPS: 50°4’45.567″N, 14°23’24.543″E

12. kvěna 2010 vylosoval výherce Radim Roška, předseda klubu Silicon Hill, za účasti zadavatele otázky Petra Hovorky a Pavly Slezákové, vedoucí PR sekce.
První šťaslivkyní je Hana Szücsová (UID: 11403), na pěkném druhém místě skončila v tomto kole Michaela Plucarová (UID: 16656 ) a štěstí se usmálo ještě na Petra Marka (UID: 18952).

Vylosovaným gratulujeme, o vyzvednutí výhry budou informováni mailem.