Pamatuješ si svůj první dojem ze Strahova? (myslím když si dostal SH pokoj, spolubydlící)
Na Strahově jsem se objevoval už od svých 15let, protože jsem byl členem Střediska vrcholového sportu a to sídlilo na bloku 12 (kanceláře a zároveň ubytování pro sportovce), kde mělo 2. a 3. Patro. Když jsem přišel na Strahov jako student, bylo to v roce 2004 začal jsem bydlet právě na bloku 12 a nikomu to neříkejte, ale bydlel jsem sám Věděl jsem, do čeho jdu, takže jsem z ničeho ani překvapen nebyl, Strahov jsem měl vždycky rád. Už první den jsem měl „hozenej“ kabel z okna, abych měl připojení do sítě(2. a 3. Patro nebylo zasíťováno, protože nepatřilo mezi koleje).
To se dá celkem jednoduše spočítat, budu předpokládat, že kabel je pro tebe jeden? (optika, metalika). Z bloku jedna k nám na blok 8 vede optika (cca 6 párů), z bloku 8 vede dalších 6 párů na každý další blok. Každý blok má tzv. Blokovou gateway od které vede do každého blokového switche jeden kabel, na každém bloku je cca (5xswitchů) každý switch má 24 portů (zásuvek pro připojení uživatelů). Nepočitá teď centrální serverovnu a housing. Tento jednoduchý „vzorec“ by pro procvičení matematiky mohl stačit, ne?
Sedět a koukat jak pěkně „běhaj“ ty informace po drátcích a optických vláknech. Jsem vlastně taková „obsluha výhybky“
Obecně nemám rád název: „manager“ řikám o sobě že jsem správce sítě. Když to přeložíme dostaneme se taky ke slovu manager, ale proste slovo správce mi líp zní a není tak zprofanované. Mým úkolem je hlavně zajistit chod stávající sítě a „vybojovávat“ dostatek finančních prostředků pro tuto údržbu a rozvoj. Hlavně finanční prostředky vynaložené na rozvoj vidím jako nejsložitějsí rozhodnutí, protože investice, které jdou určtým směrem rozvoje jsou dlouholeté.
V neposlední řadě se snažím hledat a aktivně zapojovat další lidi ze Strahova. Jsem rád, že je tady pár mladých nadějných „kusů“, kteří tady mohou pokračovat v práci, a mohou nás zase posunout o krok dál (technologie nespí a my nesmíme taky, pokud chceme být tak technicky na úrovni jako jsme dnes). Na druhou stranu jsou tady již starší a zkušení „borci“, kteří mohou předat své dlouholeté zkušenosti a tady vidím ještě prostor pro zlepšení, protože právě toto předávání zkušeností nám pokulhává…. uvidíme co se povede dál
Současný předseda klubu. O sítě jsem se zajímal téměř vždy a nabídka práce pro klub byla určitě zajímavá. Naučil jsem se tady opravdu hodně.
Ještě než jsem začal pracovat pro klub, pracoval jsem jako student ve společnosti, která je největší výrobce síťových prvků na světě. Proto jsem to bral jako zkušenost a jak už jsem i naznačil v předešlé odpovědi zkušenosti není nikdy dost a každá možnost „sáhnout si na železo“ se musí využít. Práce pro klub ti nedá pouze možnost se technicky zdokonalovat, ale také tě naučí jednat s lidma a to hodně „technikům“ chybí.
Studentský život má být hlavně o legraci. Nikdy si nebudu pamatovat, jak jsem se učil na nějakou zkoušku, ale co jsem dělal za „bejkárny“ . A musím hrdě říct, že toho bylo opravdu hodně. Jednou jsem byl ve skříni, když si kamarád přivedl na pokoj slečnu, tím se bavil snad celý strahov hodně dlouho … Dobrou legraci jsem zažil teď po Novoročním bowlingu SÚZ a SU ČVUT, když jsem na Malovance s Vánočním stromkem v ruce stopl auto a jel stopem i se stromkem na Strahov . To byly jen dvě co mě teďka napadly, ale věř tomu, že toho bylo fakt dost…..
Budu tlustej jako prase Co budu dělat za 10let nevím, ale rád bych zůstal v oboru počítačových sítí. Na Strahov budu vzpomínat vždy jen v nejlepším, zažil jsem tady úžasnou část života. Doufám, že až za těch 10let přijedu na Strahov a zajdu do hospody na 10ce, tak tam budou sedět podobní exoti jako jsem já. Zároveň doufám, že tím exotem zůstanu.
Děkujeme za rozhovor!
Hlavním důvodem, proč jsem kandidoval, bylo to, že se mi nelíbilo, že v
klubu nepanovala ta správná atmosféra. Klub jako takový fungoval, ale
zdál se mi, jestli to tak můžu říct, trochu „myšlenkově vyčpělý“. Další
důvod byl ten, že se jsem chtěl klub stabilizovat – v posledních letech
měl podle mě k dobrému fungování daleko a topil se v problémech. To se
podle mě podařilo a na tomto základu jsme mohli opět začít stavět
fungující studentskou organizaci. Myslím, že výsledek je vidět – jak ve
výčtu našich činností, tak snad ve velkém počtu spokojených aktivních členů.
Abych se přiznal, tak moc ne. Dalo by se to spočítat na prstech jedné
ruky. Dvě mám ještě z doby, kdy jsem chodil do tanečních. Pak mam jednu
ČVUTí, kterou nosím na akce a na zkoušky a pak mám červenou klubovou
se svým nickem. Tu si beru na méně formální akce.
Jako hlavní pozitivum beru to, že jsem si našel nové kamarády a že jsem
v partě dobrých lidí. Další pozitivní věc je to, že klub disponuje
velkou škálou věcí a lidských zdrojů na profesionální úrovni – každý,
kdo si něco takového vyzkouší, odchází nabit novými zkušenostmi. Na
Silicon Hillu mě fascinuje to, co jsme si schopni jako studenti všechno
zařídit.
Negativních věcí není mnoho ale jsou. V prvé řadě je to čas, resp. jeho
nedostatek. Někdy pro klub dělám bez nároku na odměnu celý den, jindy
zas půl týdne nehnu ani prstem. Ale jistě mi klub zabírá mnoho volného
času – někdy bohužel i času ke studiu. Další věcí, která mě štve, je že
moc lidí práci aktivních lidí neocení a naopak si pouze stěžují.
Toto je celkem aktuální téma. Jelikož budu tou dobou dokončovat
diplomku, tak se klubu nebudu moct určitě pár měsíců věnovat naplno.
Původně jsem o kandidatuře neuvažoval, ale protože se mi teď trochu
změnila životní situace, tak se dalšímu období nebráním. Ale nechci tu
být věčně. Moje představa je taková, že bych to vzal ještě na rok,
dokončil etapu, kterou jsem začal a pak klub předal mladším a
nadějnějším. Dva roky na prosazení některých věcí je málo, čtyři roky je
už moc.
Hlavně hodně zdraví a úspěchů. Také vám všem přeju, ať se vám splní vaše
tajná přání. Ale jak říkám, aby se ta přání opravdu vyplnila, tak
nesmíte jen sedět a čekat…
Z pohledu strahováka všem přeju spolehlivý komp a internet, přesně
jezdící autobusy, malé fronty v menze, neprofukující okna, hodné
spolubydlící a hodně zábavy a zážitků na kolejích s naším klubem.
Pavla Slezáková, Jiří Dostál
Pan Ivan Mládek byl ochotný poskytnout nám rozhovor, zatímco si před svým vystoupením rozehříval prsty v zákulisí.
V televizi máte pořad, sitcom, Cyranův ostrov. Kdyby jste Vy sám měl být na opuštěném ostrově, které tři věci byste si vzal s sebou?
I.Mládek: Kartáček za zuby…
P.Slezáková: A ty další dvě, zubní pastu?
I.Mládek: Ne, to už není potřeba, to nahradí písek.
Hmmm.. Kartáček na zuby a ještě… párátko…
Libuna: a kondom!
I. Mládek: ne, to ne…
P. Slezáková: vždyť by tam nebyly žádný ženský, na co by ho pak používal?
Libuna: tam nikdo nebude?
P. Slezáková: tam bude úplně sám
Libuna: na vopuštěným ostrově může někdo bejt, ne?
R. Beňo: no od toho je opuštěný, že jo.
Libuna: tak mobilní telefon ne, aby si zavolal pomoc!
I. Mládek: manifest komunistické strany!
Hrál jste ve větší zimě, než je dneska?
I.Mládek: Hráli jsme. Já tvrdím, že to bylo třicet stupňů pod nulou, Mrázek třináct, takže to bylo někde mezi. Na Silvestra, na náměstí Slovenskýho národního povstání v Bratislavě. A řekli nám, že na nás půjdou teplomety. Šly, na všechny kromě mě!
A připravoval jste se nějak speciálně, kvůli tomu, že je zima nebo chladněji, než obvykle bývá na Strahov Open Air?
I. Mládek: no, tak jsem si nevzal dneska krátký kalhoty.
Máte písničku „zkratky“, kde mimochodem zmiňujete i ČVUT, jak dlouho Vám trvalo než jste se ji naučil?
I. Mládek: Jako nazpaměť tu písničku… no tak poměrně jsem ji uměl brzo, protože jsem si to sám napsal, takže mi to šlo do pusy. Ale dodneška, když jí zpívám, tak mě bolí mezi ušima.
Děkujeme za rozhovor!
1.Jak dlouho bydlíš na Strahově?
Na Strahově jsem už od roku 2004, čili jsem tady už pátým rokem.
2. Kdy sis všiml, že tu existuje jako Silicon Hill, který není jen poskytovatel internetového připojení?
Již na střední škole jsem znal InstallFest a viděl jsem i některé přednášky (sice to chvíli trvalo, než jsem je sehnal na nějakém CD, ale šlo to). Víš, já jsem velký Linuxák, takže toto byla jedna z mála příležitostí, jak se něco nového naučit. Školu jsem si vybral hlavně kvůli Strahovu. Však v Hradci a nebo v Pardubicích nic takového není. Takže jasná volba byla Stavárna na ČVUT a bydlení na Strahově.
3. Řekneš nám, jak začla Tvá kariéra aktivního člena klubu SH?
Po nastěhovaní se na koleje jsem vyhledal Silka (Petr Koloros – VIP člen) a hodil s ním řeč o Linuxech, takže mě nasměroval na rozjíždějící se projekt Středisko UN*Xovych technologií a bylo to. Po půl roce na SH jsem se řadil již mezi aktivní.
Pár let na to už jsem i projekt vedl, sice se i nějaké věci nepovedly, ale projekt stále jede dál.
Na bloku 10 jsem byl v té době spíše neaktivní, ale chlastaček už jsem se pravidelně zúčastňoval (infoschůzky, volební kampaň Lukiska (Lukáš Tomášek – předchozí zástupce bloku) apod. a i sám některé pořádal s kamarády). Jenže mě jednou zavolal Lukisek, když jsem byl zrovna v Krkonoších a ukecal mě, ať dělám registrátora. Takže pod vlivem Krakonoše jsem řekl ano a půl roku po registrovaní jsem kandidoval na zástupce bloku 10. Výsledkem toho je, že už blok zastupuju 3. rokem.
4. Řešíš nebo řešils spoustu úspešných projektů, uměl by sis však vybrat, který je Ti nejbližší?
Z počátku dob na Strahově by to bylo určitě Středisko UN*Xovych technologií, ale teď už se více věnuju bloku 10.
5. Přiblížil bys nám, co to znamená být zástupcem bloku X?
Tak předem bych chtěl připomenout, že je to dobrovolná práce. Čili prostě když nemůžu či nechci, tak nedělám. A hlavně si řikám, že jsem tu kvůli škole. Takže prostě první mimoškolní činnosti, které pozastavím jsou práce pro SH .
Ale zpět k bloku X. Poté co jsem převzal blok po Lukiskovi, jsem do toho dostával asi půl roku, než jsem zjistil co a jak. Hlavně z počátku pamatuju na boj s 6kč fondem, což přetrvává i do teď. Ale když se z toho občas propijete do bezvědomí, tak se pak dá očekávat i nějaké to vybavení pro blok: mikrovlnky na všech patrech, el. trouby, vysavač, nářadí, spotřební materiál, cedule lidi a místnosti, HLASENI MNV na newsech…
Bez několika aktivních lidi na bloku bych toto asi nedokázal. Někdy se už na něco vykašlu, že to asi ani nemá cenu dělat, ale pak se zase najde někdo, kdo mě přesvědčí to dotáhnout do konce.
6. Myslíš si, že být aktivním členem klubu Ti alespoň částečně poskytne praxi do života?
Určitě. Naučil jsem se se sebou tolik nevyjebávat. Ale určitě je to i práce s lidmi a poznal jsem i co znamená je řídit a organizovat jejich práci. Ono to tu funguje tak, že nikdo nic neudělá, dokud nezačnu já. To už se pak přidají. Ale zase mě tím naznačují, že jen já vím jak to má být nejlíp a proto radši čekají na mě až začnu . Však jsem také od některých na bloku nazýván předsedou. Viď Jiřáku
7. Studentský život je krásný, ale jak si představuješ svůj život za deset let?
Pořád na škole? Tak teď jsem mladý a snažím se užívat si studensky život, proto se nesnažím představovat si jak to bude za 10 let. Ale určitě si přeju, abych se za těch 10 let mohl setkat se všemi přáteli z mého okolí jako se potkáváme teď.
8. Máš čas také na své koníčky?
Ano, však když vypustíš první řadě školu pak práci a nakonec i SH, tak je času hodně. Mé nejoblíbenější jsou turistika a cestování. Volnost na výletě v čase, spánku (někdy mě teda už tahají ze stanu kolem 7. hodiny), jídle a pití to je super . Mezi další koníčky řadím vodohospodařinu, což se prolíná i s oborem, který studuju – Vodní hospodářství a vodní stavby.
V neposlední řade uvedu i Linux a Pivo a na stres lepení papírových modelů.
Díky za rozhovor a hodně dalších úspěchů!
Pavla Slezáková, Dalibor Fanta
Copyright © 1996-2024 Silicon Hill. Všechna práva vyhrazena.