Hlavním důvodem, proč jsem kandidoval, bylo to, že se mi nelíbilo, že v
klubu nepanovala ta správná atmosféra. Klub jako takový fungoval, ale
zdál se mi, jestli to tak můžu říct, trochu „myšlenkově vyčpělý“. Další
důvod byl ten, že se jsem chtěl klub stabilizovat – v posledních letech
měl podle mě k dobrému fungování daleko a topil se v problémech. To se
podle mě podařilo a na tomto základu jsme mohli opět začít stavět
fungující studentskou organizaci. Myslím, že výsledek je vidět – jak ve
výčtu našich činností, tak snad ve velkém počtu spokojených aktivních členů.
Abych se přiznal, tak moc ne. Dalo by se to spočítat na prstech jedné
ruky. Dvě mám ještě z doby, kdy jsem chodil do tanečních. Pak mam jednu
ČVUTí, kterou nosím na akce a na zkoušky a pak mám červenou klubovou
se svým nickem. Tu si beru na méně formální akce.
Jako hlavní pozitivum beru to, že jsem si našel nové kamarády a že jsem
v partě dobrých lidí. Další pozitivní věc je to, že klub disponuje
velkou škálou věcí a lidských zdrojů na profesionální úrovni – každý,
kdo si něco takového vyzkouší, odchází nabit novými zkušenostmi. Na
Silicon Hillu mě fascinuje to, co jsme si schopni jako studenti všechno
zařídit.
Negativních věcí není mnoho ale jsou. V prvé řadě je to čas, resp. jeho
nedostatek. Někdy pro klub dělám bez nároku na odměnu celý den, jindy
zas půl týdne nehnu ani prstem. Ale jistě mi klub zabírá mnoho volného
času – někdy bohužel i času ke studiu. Další věcí, která mě štve, je že
moc lidí práci aktivních lidí neocení a naopak si pouze stěžují.
Toto je celkem aktuální téma. Jelikož budu tou dobou dokončovat
diplomku, tak se klubu nebudu moct určitě pár měsíců věnovat naplno.
Původně jsem o kandidatuře neuvažoval, ale protože se mi teď trochu
změnila životní situace, tak se dalšímu období nebráním. Ale nechci tu
být věčně. Moje představa je taková, že bych to vzal ještě na rok,
dokončil etapu, kterou jsem začal a pak klub předal mladším a
nadějnějším. Dva roky na prosazení některých věcí je málo, čtyři roky je
už moc.
Hlavně hodně zdraví a úspěchů. Také vám všem přeju, ať se vám splní vaše
tajná přání. Ale jak říkám, aby se ta přání opravdu vyplnila, tak
nesmíte jen sedět a čekat…
Z pohledu strahováka všem přeju spolehlivý komp a internet, přesně
jezdící autobusy, malé fronty v menze, neprofukující okna, hodné
spolubydlící a hodně zábavy a zážitků na kolejích s naším klubem.
Pavla Slezáková, Jiří Dostál
Copyright © 1996-2024 Silicon Hill. Všechna práva vyhrazena.