Rozhovor s Radimem Roškou, CKZ - Silicon Hill

Radim Roška alias Worwan

Radim Roška alias Worwan

1. Kdy ses nastěhoval na Strahov a Tvůj první dojem?

No, tak to uz je dlouho..dyl nez je mi mile :) . Bylo tomu v roce 2005.
A to jenom proto, že 2004 jsem bydlel nějakou shodou náhod na Masarykově koleji…ale i tak jsem trávil víc času na Strahově než v Dejvicích:). A první dojem? Wow..tady chci bydlet :) . Strahov byl jeden z hlavních důvodů proč jsem šel na ČVUT…už taťka tu bydlel..a taky jsem se těšil na tu spoustu potenciálnich přátel, aktivit etc.
To, že to je příšerná „králíkárna“, co nám občas skoro padá na hlavu se dá v našem věku ještě přejít :) . Teď jsem si na ten kotec tak zvykl, že představa velkého bytu mě trošku děsí ;) )…proto tu ještě chvíli chci zůstat:).

2. Aktivním členem klubu jsi již delší dobu, spravuješ server IMAP, postaral ses o teploměr, na devítce působíš jako registrátor a správce blokového serveru, byl si dokonce zvolen za CKZ. Co Tě z toho baví/bavilo nejvíc a co ti dává nejvíc zkušeností?

Doufám, že nechceš krátké odpovědi :) . Protože SH věnuju výraznou část každodenního života, tak si odpověď vyžádá delší monolog…:). Ono se to hlavně nedá zaškatulkovat, ty činnosti se překrývají a kolikrát člověk dělá něco navíc, co třeba ani nespadá přímo do jeho role. Mé aktivity sledují určitý vývoj. Začal jsem správou serverů – devítka, IMAP. To je čistě technická činnost. Zde bych ještě doplnil správu teploměru, kde se plánuje zásadní vylepšení:) a také telefony. Tyto činnosti mi vždy dělají radost a dost jsem se toho i naučil. K těmto aktivitám tak nějak přirozeně přišla činnost v rámci SUTu (Středisko unixových technologií ), kde jsem vedl  mimochodem 13.4.  seminář o virtualizačních technikách v Linuxu. Pak nelze nezmínit organizaci Installfestu :) .
Zajímavý je i projekt nového DUSPSu…jsem optimista a věřím, že se nám s klukama povede nový systém dokončit v dohledné době (vidím docela daleko;)

Začal jsem se zajímat o klub v trochu širších souvislostech a po chvíli jsem se stal celoklubovým zástupcem. To byla asi největší změna – hlavně co se týče počtu emailu za minutu, které člověk musí zpracovat :) ). Pozoruji na sobě prapodivný jev, pokud mi pár hodin nepříjde email, začínám se cítít nesvůj:)). Ne..teď vážně. Být v představenstvu tak velkého klubu jako je SH je skutečně velká zodpovědnost, osobně mě to ještě více motivuje k určité spolehlivosti.
Řešíme velmi zajímavé a důležité problémy, to člověku dá hodně. Naopak spoustu času spláchneme do toalety řešení naprostých…jak to říct…ptákovin. A kupodivu to druhé mi dává také hodně, protože nastala doba, kdy jsme si to uvědomili všechni a snažíme se např. jednání představenstva zefektivnit. Takže teď mě budou už bavit i schůze ;)

Takže ja bych řekl, že mě SH baví jako celek. Radost saturuje, když se povede úspěšně dotahnout nějaký projekt a nebo když vidím, že něco funguje jak má:).

3. Jsi spoluorganizátorem InstallFestu, dokonce si i přednášel. Jaké to je vyžádat si  pozornost stočlenného publika? Je to cenná zkušenost do života?

Installfest..to je aktivita, kterou mám nejradši. Povedlo se nám oživit tuto úžasnou událost a před měsícem proběhl druhý ročník od vynucené přestávky. Poprvé jsem se před publikum postavil loni a moc jsem si z toho nepamatoval:))…zpětně můžu říct, že jsem si pozornost vyžádal docela úspěšně :) ) Letos to bylo o poznání snazší. Stačí přednášku nabít informacemi a proložit sem tam vtipem a publikum dává pozor :) . Rozhodně jde o velmi cennou zkušenost. Stejně, ne-li více, si cením zkušností co jsem získal jako jeden z hlavních organizátorů…tedy shánění lektorů, kontaktování firem, koordinace, nespočetně mnoho organizačních schůzek….nezdá se to možná, ale je to
hodně práce…která za to ale rozhodně stojí :) . A ten pocit, když Installfest končí a plný sál lidí tleská je k nezaplacení! :) )

InstallFest 2010, foto: Milan Havlík

InstallFest 2010, foto: Milan Havlík

4. V rámci SU ČVUT máš své aktivity také v IAESTE, máte ještě nějaké jiné aktivní způsoby pro pomoc s nastartováním kariéry mimo úspěšného veletrhu iKariéra ?

Doufám, že všichni ví co to je IAESTE, kdo ne, nechť se na mě obratí:)
Na to, kolik nás je, děláme neuvěřitelné věci. Namátkově megaevent veletrh iKariera (půl roku práce skoro celého centra a několik šedých vlasů pro hlavního koordinátora, necelá stovka firem, tisíce spokojených studentů:), průvodce prváka,… Hlavní činnost a vlastně důvod vzniku této nadnárodní organizace je ale
výměna – toto bych považoval za nejlepší pomoc pro nastartování kariéry. Umožňujeme studentům vyjet na pracovní stáž v oboru(!) do celého světa. Například kamarádi byli v Japonsku, HongKongu, Norsku, Austrálii etc.

V těchto dnech vrcholí další velmi zajímavý projekt – ikariera bus! Autobusem zájemce vezmeme přímo do firem (letos nabídka činí 5 firem). Firmy si připravily program, kde se představí, uvidíte jak fungují.., vás si pěkně proklepnou a je tu vysoká šance, že pokud si budete navzájem vyhovovat, tak vám nabídnou třeba práci. Tento projekt je vhodný zejména pro absolventy a lidi, kteří své studium budou ukončovat letos.

5. Půl roku si studoval v Norsku, máš tedy možnost srovnání, v čem vidíš rozdíly ve studiu? (nebo i v prostředí, přístupu studentů atd.)

Radim Roška alias Worwan

Radim Roška alias Worwan

Hlavní rozdíl bych viděl ve struktuře hodin..kupříkladu ja neměl žádné cvičení, jak je známe tady. Všechno byly přednášky a zbytek byl o domácí přípravě. Co se mi moc libilo, byl přístup kantorů a vůbec celého personálu na universitě. Spolehlivost, rychlé reakce na email, příjemné vystupovaní. Zpočátku jsem nevěřil svým očím, přece jen u nás není výjimkou opačná zkušenost :) . Další rozdíl byl v ohodnocení předmětů – předměty měly větší hodinovou dotaci a výsledkem bylo třeba 10 kreditů. To je síla :) . Máte pak 35 kreditů a jen 4 zapsané předměty. Z tohoto pohledu mi přišlo studium v Norsku podstatně lehčí.
Studenti mi příjdou podobní jak u nás:). Snad jen, že si tam nikdo netroufne opisovat…postihy jsou ukrutné.

Moc jsem se těšil na srovnaní našich studentských aktivit s jejich…a musím řict, že jsem radši u nás. Je to tam fajn….neuvěřitelné množství různych sportovních událostí, klubů, týmů…to je super. Ale co se rozmanitosti týče, tak takový Strahov je strčí s přehledem do kapsy :) ).

Dále bych mohl básnit o přírodě v Norsku…a nadávat o cenách všeho – zejména piva…ale o tom si můžeme popovídat u toho pivka, když je u nás tak levné ;)

6. Máš nějaké životní heslo/motto, kterého se držíš?

Snažím se, aby můj vývoj neustal. To mě asi žene stále dopředu a proto se vrhám s chutí do spousty nových aktivit :) . Kdybych měl vypíchnout jedno motto, tak mě zrovna teď napadá : „Chybami se člověk učí“. Takže když se mi něco nepovede jednou, tak mi to nevadí a snažím se přijít na důvod a zajistit, aby se to už neopakovalo…někdy se to i povede ;) )

7. S představenstvem jsme vyrazili na výjezdní zasedání, která hra/aktivita Ti dala nejvíce v tom, abys lépe poznal sám sebe?

Tak nejjednodušší byly ty aktivity, kdy jsme si navzájem říkali negativní vlastnosti toho druhého…to samozřejmě pomuže vyladit svůj obrázek o sobě. Sám sebe analyzuju už delší dobu, takže se mi některé věci jen potvrdily a pomohli mi určit co s tím dál:). Ale jinak jsem si z výjezdka odnesl hlavně to, že jsem více poznal ostatní…potvrdil jsem si, že jako tým můžeme perfektně fungovat. Prostě takové akce člověka nabijou novou energií a chutí něco dělat :) .

Radim Roška a Pavla Slezáková,foto Sedobar

Radim Roška a Pavla Slezáková,foto Sedobar

8. Jak vidíš sám sebe za deset let? (Myslíš, že se budeš stýkat s lidmi, se kterými spolupracuješ v současné době?/jak se budeš vracet na Strahov, případně na něj vzpomínat)

Hehe…s lidmi se stýkat budu určitě…přece jen za tu dobu tady jsem si udělal spoustu dobrých přátel a s kým jiným bych se měl stýkat než s dobrými přáteli :) . Dokážu si představit že si za 10 let uděláme ze srandy další výjezdní zasedaní (to si musím někam poznačit:)). Na Strahov se nebude dát zapomenout, doposud je to nejvýraznější a nejlepší etapa mého života a i když jsem optimista co se budoucnosti týče, tak myslím že takové prostředí jinde jen tak nenajdu.

Za 10 let se vidím jako spokojený chlap, který ví, co chce, ví jak funguje, jedná přirozeně, lidsky a spolehlivě…, má spokojenou rodinu, dobrou práci a spoustu přátel :) .

Díky za rozhovor a přeji, ať se ti Tvá přání vyplní!


Pavla Slezáková | 12. Duben 2010 | Rozhovory

Komentáře k článku

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář, buď první!

Přidat komentář



Captcha_image  

Copyright © 1996-2024 Silicon Hill. Všechna práva vyhrazena.